Biosféra

Biosféra je živý obal Země. Představuje veškerý oživený prostor na Zemi, zahrnuje část zemské kůry, ovzduší a vod, osídlenou živými organismy. Biosféra se neustále obnovuje, reaguje na změny v prostředí a probíhá v ní stálá přeměna látek a různých forem energie mezi živou a neživou přírodou v globálním biochemickém cyklu. Můžeme ji rozdělit na zoogeografii neboli faunu a na fytogeografii neboli floru. Tato fauna a flora má vliv na vzhled krajiny, vodu, půdu, hnojení. Biocenóza je společenstvo rostlin a živočichů na určitém místě a můžeme ji také rozdělit a to na umělou a přirozenou. Umělá biocenóza vzniká zásluhou člověka a patří sem pole, louky, zahrady, parky, ZOO, vesnice, města… Platí tu úplně stejné zákony jako v přirozené biocenóze, ale člověk do nich musí přidávat nějakým způsobem suroviny a energii (hnojiva, rudy, paliva…) a odstraňovat z nich odpadní průmyslové, zemědělské a komunální produkty Geobiocenóza je společenstvo rostlin a živočichů spojené se svým neživým prostředím = ekosystém. Ekosystém je tedy například step ,tundra, savana, korálový ostrov, savana… V každém ekosystémů dochází k neustálému oběhu anorganických a organických látek a k převodům a přeměnám energie. Na Zemi jsou rozlišovány podnebné pásy a přírodní krajiny (krajinná či vegetační pásma). Podle toho, která společenstva v původní přírodní krajině převažovala, hovoříme o krajině pouští, savan, stepí, polopouští, lesostepí… Přírodní krajiny byly na převážné části zemského povrchu značně přeměněny hospodářskou činností člověka a změny na kulturní krajinu.

Rostlinná pásma na Zemi

• 1. Tropické deštné lesy
• 2. Tropické savany
• 3. Trop. a subtrop. pouště a polopouště
• 4. Oblasti středozemského rostlinstva
• 5. Subtropické monzunové lesy
• 6. Stepi a pouště mírného pásu
• 7. Pásmo listnatých a smíšených lesů
• 8. Pásmo jehličnatých lesů
• 9. Tundry a polární mrazové pouště
• 10. Oblasti s převažujcími rostlinnými stupni