Biosféra

Vlhké tropy

 

Vlhké tropy pokrývají oblast rovníku. Zde není žádné období sucha. Nacházejí se v západní a střední Africe (povodí řeky Kongo), na Madagaskaru, část jihovýchodní Asie a hlavně ve Střední a Jižní Americe. Najdeme zde největší deštný prales, ležící v povodí řeky Amazonky. Vlivem intenzivního slunečního záření dochází ke hromadění velkého množství tepla. Nad tropickými pralesy i vodními plochami řek (jezer a bažin) stoupá vlhký vzduch a z oblaků, které tvoří, pravidelně vypadávají mohutné deště. Roční období ve vlhkých tropech nejsou rozlišena. Průměrné měsíční teploty jsou od 24 do 28°C. Průměrný roční úhrn srážek je 1500 – 2500 mm.

   Skleníkové klima je vytvářeno vlivem vysokých teplot, vlhkosti a nepatrným větrem. Tvoří ideální prostředí pro rostliny (orchideje) a živočichy (hmyz, ptáci, plazi, ale málo druhů savců).

Rovníkové řeky jsou celoročně bohaté na vodu díky mohutným srážkám. Amazonka, „tepna života v zelených plicích Země“, má v jarních měsících úroveň hladiny navyšovanou až o 10 m - rozlévání do údolních niv. Záplavy postihují krajinu vzdálenou od řeky až stovky km. Přivádí do oceánu 1/5 celkového říčního přítoku. Pro mnohé oblasti rovníkového pralesa zajišťuje jediné dopravní spojení.

a) Tropické deštné lesy

Tvoří jedno z nejstarších a nejbohatších přírodních prostředí na světě. Pokrývají asi 4,4 mil. km2, což je 18% celkové plochy lesů na Zemi. Tvoří prostředí pro velké množství (4000) druhů stromů a keřů (naše lesy sotva 40 druhů). Vztahy mezi rostlinami jsou určovány bojem o světlo. Deštný les má patrovité uspořádání:

  • povrchové mechové patro
  • byliny - do 1 m + patro keřové - do 5 m - navzájem těžko odlišitelná. Kapradiny jsou tuto výšku 5 m schopny přerůst.
  • spodní stromové patro – 10 – 20 m.
  • střední patro – kolem 40 m. Patro tvořeno souvislou „střechou“ korun stromů.
  • horní patro – do výšky 60 m. Tvořeno jednotlivými stromy, které přerůstají

    střední patro.

Kvůli nadměrnému obsahu vody v půdě kořeny stromů tvoří tzv. deskové kořeny trojúhelníkového průřezu, vyrůstají z kmene stromu, několik metrů nad zemí. Rozlišujeme několik typů deštných pralesů:

  1. nížinné deštné pralesy – nejrozšířenější a nejzranitelnější typ
  2. mangrovové lesy – vyskytují se v pobřežních mokřinách ve slané vodě
  3. horské deštné lesy – rostou ve vyšších nadmořských výškách, často zahaleny mlhou

Kvůli nadměrnému obsahu vody v půdě kořeny stromů tvoří tzv. deskové kořeny trojúhelníkového průřezu, vyrůstají z kmene stromu, několik metrů nad zemí. Rozlišujeme několik typů deštných pralesů:

b) Využívání zdrojů deštného lesa

1) Využití, těžba dřeva: Pro mnohé státy důležitá součást příjmů. Dříve byla poptávka zúžena na kaučuk a palmový olej. Dnes je těžba rozšířena o tzv. vzácná dřeva (mahagon, cedr, palisandr) – využití: výroba nábytku, dekorativní účely, stavba lodí. Největším dovozcem vzácného dřeva je Japonsko Deštný les je pro lesnické využití méně vhodný než lesy naše. Na 1 ha rostou zpravidla jen 3 – 4 stromy téhož druhu, tudíž se pro jejich těžbu zničí značné plochy deštného lesa. Dnes je trendem v Amazonii pěstování monokultur rychle rostoucích stromů. Ty se zpracovávají na celulózu.

2) Těžba nerostných surovin: Jsou to ropa, zemní plyn, rudy železa, mědi, manganu, uranu, zlato i diamanty. Pro těžbu těchto surovin je nutná výstavba těžních zařízení, silnic a železnic. Dochází k neustálému zmenšování rozlohy tropických deštných lesů.

3) Výroba léků -Přestože o tomto ekosystému téměř nic nevíme, využíváme prozatímních znalostí k výrobě asi 25% všech léků. (léčba leukémie, antikoncepce, léky proti bolesti…)

c) Ničení lesů

1) Těžba: viz. výše

Tvorba uhlí

Větve a listy bujných tropických lesů se hromadily pod stromy rychleji než je mohly živé organismy spotřebovávat. Bažinaté prostředí bylo často zaplavováno a odpad se hromadil v tlustých uhelných slojích, zpočátku rašelinových. Na organických zbytcích se účinkem mořských záplav usazovaly silné vrstvy sedimentů. Organické zbytky byly vystaveny tlaku, který vedl ke vzniku lignitu. Další komprese pod vahou dalších vrstev sedimentu vedla ke vzniku hnědého uhlí. Nakonec byly tyto zbytky pohřbeny pod velkým objemem sedimentu, který se postupně zařezával do horkého nitra Země, a metamorfovaly se v antracit – tvrdý, černý a bohatý na uhlík.

2) Zemědělství – Častými dešti dochází k odplavování živin z půd. Zemědělci tak vypalují části pralesů, tím získají novou úrodnou půdu. Dále nevyužitá neúrodná zemědělská půda je vážně erodována. Dochází také k záplavám a sesuvům půdy, protože voda nemá být čím absorbována (chybí rostliny). Typickým příkladem je Brazílie.

3) Stavba přehrad, vodních nádrží (výroba elektřiny)

d) Obyvatelstvo deštného pralesa

Po staletí lesy poskytovaly domov a ochranu původním obyvatelům (sběrači, lovci). Odhady říkají, že na území nížinné Amazonie o rozloze jako půl Evropy původně žilo asi 2-3 miliony Indiánů. V současnosti jich tu zbylo asi na 50 000. Tento pokles souvisí se stále narůstajícím hospodářským tlakem (zmenšování životního prostoru). Problémem jsou také bílí přistěhovalci, kteří přinášejí mnoho nemocí, proti kterým nemají domorodci ochrany.