Biosféra

Stepi a pouště mírného pásu

 

Pro stepi a pouště mírného pásu je charakteristické horké léto, studená zima a značná kontinentalita podnebí. V zimě tlaková výše brání přílivu vlhkého vzduchu z oceánu. Povrch se značně ochlazuje na velmi nízké teploty. V létě oceánský vzduch přináší nad pevninu srážky. Povrch se značně ohřívá slunečními paprsky. Výpar převyšuje nad srážkami, tudíž je z povrchu odčerpána voda potřebná pro růst vegetace a nastává Aridita podnebí, což je suchost podnebí. Suché léto a studená zima způsobují výskyt dvou období vegetačního klidu v pásmu stepí. Období růstu rostlin je v jarních měsících a na podzim, kdy je limitováno značným odčerpáním půdní vody v době horkého léta. Tam, kde voda pro růst vegetace schází celoročně, se objevují pouště mírného pásu.

a) Polopouště a pouště

Na východ od kaspického jezera a v závětří vysokých pohoří severozápadní Číny se nacházejí polopouště a pouště mírného pásu. Jsou to pouště střední Asie ležící ve vnitrozemí, kde vanou suché větry. Například poušť Gobi. Gobi je nejsevernější a nejstudenější pouští ze všech pouští. Tvoří ji především rozlehlé štěrkové pláně s nízkými, plochými hřebeny a několika kopci. Pouze jihovýchodní část pouště Gobi je zcela suchá. Na zbývající části řídce roste tráva, keře a hloh. Značná odlehlost kontinentu ve stínu vysokých pohoří má za následek velmi suché podnebí. Vysoké pohoří brání po většinu roku pronikání srážek. Výrazně studená zima s teplotami až –40°C je odlišuje od subtropických pouští.

b) Travnaté oblasti

Trávy pokrývají více než pětinu povrchu souše. Travnaté oblasti se rozprostírají mezi lesním a pouštním pásmem a v různých částech světa se různě nazývají:

Afrika – savany

Severní Amerika – prérie

Jižní Amerika – pampy

Asie – stepi

Trávy jsou velmi odolné rostliny, které se rychle regenerují a snesou požáry, sucha i soustavné vypásání dobytkem. Travnaté oblasti celého světa jsou domovem mnoha živočišných druhů. Nejpestřejší faunu mají východoafrické savany. Žijí zde žirafy, sloni, nosorožci, antilopy, zebry i pakoně. V prériích převládá psoun prériový. Typickým obyvatelem australských porostů je klokan. Jednotlivé druhy se živí různými částmi rostlin. Spásají trávu nebo okusují stromy a keře. Na mnoha místech člověk svou činností změnil ráz travnatých oblastí. Travnaté plochy byly v obrovském rozsahu rozorány a osety obilovinami. Kulturní step je oblast mimo přirozený výskyt stepí s příznivými podmínkami pro zemědělství. Byly člověkem takřka odlesněny. Pěstuje se zde hlavně obilí. Patří k nim i úrodné půdy České republiky.

1) Stepi

Biom a vegetační formace mírného pásu s převládajícími porosty travin a bylin. Stromy a keře se vyskytují zřídka. Střídání vlhkých a suchých období zde znemožňuje růst stromových kultur. Převládají víceleté trávy a byliny. Pod bohatým porostem stepních travin vznikly nejúrodnější půdy na Zemi – černozemě. Typické jsou silné větry a studená zima se slabou pokrývkou sněhu. Pravé stepy se táhnou přes Ukrajinu, severní Kazachstán, jižní Sibiř a Mongolsko do severovýchodní Číny.

2) Prérie

Název stepní formace v Severní Americe. Prérie pokrývají značnou část údolí řeky Mississippi. Jsou to ohromná území rovné nebo mírně zvlněné krajiny s bohatou a úrodnou půdou. Stromů je tu však málo. Na západě poblíž Skalnatých hor, přecházejí prérie v sušší oblast tzv. High Plains.

3) Pampy

Název stepní formace v Jižní Americe. Pampy se rozkládají na východ od And ve střední části Jižní Ameriky. Místy se táhnou až k Atlantskému oceánu. Půda východních pamp je úrodná a je zde mnoho farem. Západní pampy jsou ale mnohem sušší, protože většinu mraků, které by mohly přinést déšť zadržují Andy.