Biosféra

Ekosystém

 

Je tvořen společenstvím organismů spolu s abiotickým prostředím. Všechny složky ekosystému jsou vzájemně propojeny koloběhem látek, tokem energie a předáváním informací. Dalším znakem ekosystému je neustálý vývoj a samoregulace, které podmiňují stabilitu ekosystému.

1) vodní – rybník, řeka, moře, oceán

2) suchozemský – les, louka, pole

Abiotické podmínky jsou určité množství vody, minerálních látek, světla a tepla. Souhra těchto abiotických faktorů vytváří určité podmínky klimatické (podnební) i půdní, které se v průběhu času mění.

a) Procesy v ekosystémech

Neustálé obnovování = autoreprodukce – živá část ekosystému se přizpůsobuje neživým podmínkám a zpětně je ovlivňuje. Vlastní řízení = autoregulace – znamená udržování rovnováhy a v případě jejího porušení provádí nové nastavení. Například při přemnožení druhu, při klimatických změnách, při znečištění člověkem…

Zničení = devastace - katastrofy:

1) přírodní:

  •  sopečná činnost
  •  záplavy
  •  požár

2) umělé:

  •  těžba
  •  zamoření
  •   odvodněním

b) Stabilita ekosystému

Podle narušení rozlišujeme 3 typy ekosystémů. První je rezistentní ekosystém a jeho vazby uvnitř společenstva i mezi společenstvem jsou velmi silné a narušení je velmi obtížné. Druhý je ekosystém s pružnými vazbami. To znamená, že společenstva jsou narušitelná snadno, ale po ukončení působení podmínek se rychle vrací do původního stavu. Tento typ ekosystému se vyskytuje tam, kde jsou pravidelné záplavy, požáry nebo období sucha. Třetím jsou společenstva se specializovanými druhy, což znamená, že ekosystémy nejsou schopny na narušení reagovat, neobnovují se a jsou buď dočasně nebo natrvalo zničeny. To se vyskytuje v tropických deštných lesech.

c) Živé organismy

Můžeme je podle jejich převažující funkce rozdělit na producenty, konzumenty a reducenty. Producenty jsou to autotrofní organismy (zelené rostliny) , které tvoří hmotu svých těl z anorganických živin, vody a oxidu uhličitého na organické látky za pomoci sluneční energie. Konzumenty jsou organismy živící se biomasou producentů, podle postavení v potravním řetězci (rozlišujeme konzumenty prvního, druhého a vyšších řádů). Mezi reducenty neboli rozkradače patří houby, mikroorganismy a organismy, které rozkládají odumřelou organickou hmotu na látky jednodušší, rozkládají zbytky a odpady producentů a konzumentů až na minerální látky.

d) Společenstva a ekosystémy se mění

Vyvíjí se v závislosti na změnách klimatu, horninotvorných procesech a v závislosti na činnosti člověka. Druhy a velikosti populací se mění, dokud nedosáhne nejvýhodnějšího (rovnovážného) stavu mezi živou a neživou složkou. Tento postupný vývoj se nazývá sukcese.

e) Biomy

Jsou to hlavní světové ekosystémy, určené podle rozdílů v teplotě, množství srážek a různých vlastností půd. Terestrické biomy jsou rozloženy na pevninách v zónách tundry. Biom se nachází v okolí polárních kruhů ( lišejníky, mechy, zakrnělé stromy, keřovité břízy, vrby a věčně promrzlá půda do velké hloubky). Teplota zde vystupuje nad bod mrazu pouze několik týdnů v roce a srážky nejsou příliš vysoké. Žijí zde sobi, lumíci, polární lišky a zajíci. Travnatý biom jsou stepi chladného a mírného pásma, kde téměř nejsou stromy. Půdy jsou vysychající, bohaté vápníkem, často černozemě. Dnes jsou obvykle využívány k pěstování obilí. Azonální ekosystémy znamená, že se vegetační formace vyskytují mimo oblasti svého typického rozšíření. Například rašeliniště, která jsou součástí severské Tajgy, u nás se vyskytují na Třeboňsku.