Biosféra

Problémy tropických oblastí

 

Tropické deštné lesy

Tropické deštné lesy jsou domovem tisíců druhů rostlin a živočichů a hrají také důležitou roli v udržování zdraví naší planety. Rostliny vdechují ze vzduchu oxid uhličitý, a tak vyrovnávají globální teplotu. V současnosti jsou ovšem tyto lesy velmi ohroženy. V latinské Americe, Africe, Asii i v Oceánii se jejich rozloha každoročně zmenšuje. Za každou minutu každý den v roce vyčistí buldozery v tropických pralesích celého světa plochu odpovídající 200 fotbalových hřišť. Lesy jsou ničeny kvůli zemědělskému využití i přestože půda v oblastech tropických lesů není moc úrodná a bohatá na živiny a na vypálených plochách se velmi rychle vyčerpá a přestane být pro zemědělství užitečná. Dále se lesy ničí při stavbách silnic, při dobývání nerostných surovin a při těžbě stromů se vzácnými dřevy. Od počátku 20. století poklesle plocha původních amazonských lesů na polovinu. V západní Africe je každým rokem zničeno 35 000 km2 pralesa. V Ghaně se plocha pralesů snížila ze 103 600 km2 v roce 1960 na dnešních pouhých 15 000 km2. Snížil se také původní počet obyvatel. Bude-li zkáza pokračovat tímto tempem, za 400 let úplně zmizí amazonské deštné pralesy. Drastické využívání pralesa znamená likvidaci největšího producenta kyslíku na Zemi a přispívá tak k negativním klimatickým změnám, včetně globálního oteplování. Mnoha druhům rostlin a živočichů hrozí vyhubení. Odhaduje se, že do roku 2000 takto zmizelo 20 % ze všech druhů na Zemi. Světový fond pro ochranu přírody (WWFN) usiluje spolu s dalšími mezinárodními organizacemi o záchranu deštných pralesů. V kamerúrnské rezervaci Korup se fond snaží prokázat, jak je možno deštné pralesy zachovat a zároveň umožnit živobytí jejich obyvatelům.

Pás Sahelu

Slovem sahel ( arabsky „ břeh“ ) je pojmenováno přechodné území mezi pouští a suchou savanou. Je to asi 300 km široký pás suchých a křovinných savan, táhnoucí se napříč Afrikou od západu k východu. Tři čtvrtiny roku tu vane suchý severovýchodní pasát. Dlouhodobý průměr srážek kolísá mezi 200 – 700 mm, v posledních dvou desetiletích však úhrny srážek klesají. Na jihu, který je srážkově bohatší žijí usedlí rolníci a pěstují brambory, tykve, fazole, proso, podzemnici olejnou a bavlnu. V severní suché části žijí kočovní pastevci – nomádi. V době dešťů pasou stáda velbloudů, hovězího dobytka, koz a ovcí ne severu a v době sucha se přesouvají na jih. V posledních letech vzrostl počet obyvatel i stavy dobytka a od 60. let trvá extrémní sucho. V některých oblastech už několik let vůbec nepršelo a vyschly i hluboké studně. Řeky Niger, Senegal a další mají nejnižší stav vody za posledních 60 let. Z asi 24 milionů obyvatel sahelu je nejméně 6 milionů ohroženo smrtí hladem. Tyto problémy způsobil i člověk svým kácením dřevin, příliš intenzivním využíváním půdy a celkovou změnou způsobu hospodaření v krajině.

Tropická onemocnění

Jedním z velkých problémů tropů je nedostatečná hygiena, která způsobuje výskyt častých epidemií a rozšířených infekčních nemocí. Asi 57 % obyvatel, na venkově až 71 %, pije vodu bez jakékoli úpravy, odpadní vody se od 75 % obyvatel nečistí a vypouštějí se přímo do řek nebo na mořská pobřeží. Přibližně 7 milionů dětí za rok zemře na následky pití znečištěné vody, z toho většina v tropech. Komár Anopheles přenáší velmi nebezpečnou nemoc, malárii. Projevuje se periodickými herečkovými záchvaty, doprovázenými třesem a silným pocením. Velmi často končí tato nemoc smrtí. Cestující do oblastí ohrožených touto nemocí se musí chránit braním tablet před cestou, po celou dobu pobytu a 6 týdnů po návratu. Další nebezpečnou nemocí je žlutá zimnice, která je také přenášena komárem, který nasaje krev od nemocného. Očkování před cestou do postižených oblastí je nutné. Moucha tse-tse přenáší spavou nemoc, která se projevuje opakovanými horečky, ochablostí a ospalostí. Nemocný upadá do bezvědomí a umírá. Tato nemoc výrazně snížila počet obyvatel v některých oblastech Afriky. I proti této nemoci je nutné očkování před cestou.

Tropické cyklony

Vzdušné víry obrovské ničivé síly, které často ohrožují obyvatele některých ostrovů a pobřežních oblastí tropů. Vznikají nad silně prohřátým povrchem mořské hladiny, kde dochází k výstupu horkého a vlhkého vzduchu.