Biosféra

Střídavě vlhké tropy

 

Jsou to periodicky zavlažované pásy rozkládající se po obou stranách stále vlhkých tropů. V těchto oblastech dochází k pravidelnému střídání dešťů s obdobím sucha. V oblastech okrajového pásu rovníku je srážkově nejbohatší jaro a podzim. S rostoucí vzdáleností od rovníku postupně tyto vlhké periody splývají v jedno letní období dešťů. A dále s rostoucí zeměpisnou šířkou množství srážek stále ubývá. Zimní období sucha je tím více zřetelnější. Během suchého období dosahuje teplota vzduchu 40 - 500C ( ve stínu). Během noci však teplota může klesnout na 10?C (okraje pouští či horské oblasti teplota pod bod mrazu). Roční srážkový úhrn je nižší než na rovníku. Řeky těchto oblastí mají nevyrovnaný odtokový režim (závislý na srážkách). Pokles a navýšení se zpravidla střídá po půl roce. V oblastech dlouhého sucha řeky vysychají. Tyto řeky nazýváme v Africe – vádí, v Austrálii – creek. Toky pramenící ve vlhkých oblastech mají trvalý vodní tok (např. Nil).

Řeky těchto oblastí mají nevyrovnaný odtokový režim (závislý na srážkách). Pokles a navýšení se zpravidla střídá po půl roce. V oblastech dlouhého sucha řeky vysychají. Tyto řeky nazýváme v Africe – vádí, v Austrálii – creek. Toky pramenící ve vlhkých oblastech mají trvalý vodní tok (např. Nil).

a) Zvířecí zástupci střídavě vlhkých tropů a chování vegetace

Bezprostředně po monzunu je les bujný a zelený. Avšak v následujícím období sucha shazují některé druhy stromů listy. Zvláštností je, že až teď začínají kvést a plodit. I přes pravidelné střídání dešťů a sucha je tamější fauna jednou z druhově nejpestřejších. V jižní Asii poskytují tyto lesy domov slonům, opicím, levhartům, tygrům, zoborožcům a také některým největším druhům hadů. V Africe v těchto oblastech najdeme antilopy, zatímco ve Střední Americe jelence, pumy, nosály.

b) Závislost krajiny na vzdušné vlhkosti

Dělíme:

  • Vlhké savany – 2 až 3 měsíce sucha. Objevují se stále zelené lesy = galeriové lesy.
  • Suché savany – Další pokles srážek. Z vysokých travních porostů volně vyrůstají volně rozptýlené stromy, keře. (baobab-Afrika, blahovičník-Austrálie)
  • Křovinné savany
  • Pouště

c) Zvířecí zástupci savan

Savany vynikají svým širokým druhovým zastoupením zvěře. Pro otevřenou africkou krajinu jsou typická stáda žiraf, zeber, pakoňů. Z řad šelem jsou to lvi, leopardi, gepardi.Ve více zalesněných oblastech žijí sloni, v okolí řek to pak jsou krokodýli, hroši, plameňáci, volavky. Jihoamerické savany obývají jeleni, pásovci, mravenečníci, divoká morčata. Také zde najdeme největšího ptáka amerického kontinentu nandu pampového. Pro americké náhorní plošiny je charakteristická lama. V australských savanách se vyskytují klokani, koaly, vakomyši, ježury, mnoho druhů papoušků (andulky), pštros emu, psy dingo. Mnohé z těchto druhů jsou tzv. endemity (tzn. na jiném kontinentě je nenalezneme).

d) Obyvatelé savan

Obyvatelé savan jsou rolníci a chovatelé dobytka. Ve vlhkých savanách pěstují kukuřici, fazole, podzemnici olejnou. Půdy tu jsou stejně jako ve vlhkých tropech promývány silnými dešti (půda chudá na živiny). Na konci suchých period pěstitelé vypalují trávy a lesy, čímž získávají hnojivo pro svá pole. Po několika letech dojde k vyčerpání půd a tak jsou stejným způsobem zakládána nová úrodná pole. Jsou tak opět ničena rozsáhlá území.

Kávovník, jako charakteristická (důležitá) plodina tropů, pro svůj růst potřebuje teplotu nejméně 18°. Vyžaduje také vysoké srážky (asi 1500mm za rok). Z hlediska jeho výskytu proto bývá pomocným faktorem k vymezení tropů. Tyto podmínky nachází v americké Brazílii, Kolumbii a Mexiku. V Africe jsou významnými pěstiteli Pobřeží Slonoviny, Angola, Keňa, Etiopie, Kongo. Na asijském kontinentu to jsou hlavně Indie a oblast Indonésie.