Biosféra

Subtropy s obdobím zimních dešťů

 

Rozkládají se většinou na západním pobřeží kontinentů, jen v Evropě zaujímají podstatně větší plochy a vybíhají daleko na východ až k severnímu pobřeží Perského zálivu a Arabského moře.

V létě se subtropická oblast vysokého tlaku vzduchu posouvá spolu s pásmem pasátů blíže k pólům. V těchto subtropech pak nastává letní horké a suché období. V evropském východním Středomoří jsou letní sucha velmi výrazná. Od jara až do podzimu tam vanou suché severovýchodní pasáty zvané etésiové větry.

V zimě se tlaková výše spolu s pasáty posouvá zpět blíže k rovníku. Pak jsou oblasti subtropů se zimními srážkami a celé evropské Středomoří ovlivňovány západním prouděním. Cyklonální počasí přináší v zimě (např. v Boce Kotorské v Jaderském pobřeží spadne ročně přes 4500 mm).

Odtok odpovídá rozložení srážek. V zimě odteče přes 70 % ročního objemu odtoku. V létě naopak řeky vodu ztrácejí a některé i vysychají. Charakteristickými půdami západních subtropů jsou na žulových horninách hnědozemě a na vápencích tmavočervené jílovité půdy nazývané terra rossa.

Dlouhodobou lidskou činností byly prudce změněny půdy a vegetace Středomoří. Díky odlesňování se projevila půdní eroze, která odkryla skalní podklad, a místo původních piniových a dubových lesů zaujaly trvale zelené křoviny, nazývané macchie. Ty jsou hospodářsky bezcenné a kulturní lesy dnes zaujímají velmi malou plochu ( 40 000 km2 – r.2003 ) a jsou často ohrožovány letními požáry.

Kvůli rozmanitému reliéfu západních subtropů se setkáváme s různými formami obdělávání půdy a chovu dobytka. Větší orné plochy jsou v Pádské nížině, na španělské Mesetě, v jižní Kalifornii, na jihu a jihozápadě Austrálie. V Chorvatsku, Bosně a Hercegovině se úrodné půdy nacházejí jen v říčních údolích nebo pánvích a ve Španělsku se využívají uměle zavlažované plochy na terasovitých svazích nazývané huertas. V západních subtropech se převážně pěstují obiloviny, ovoce, zelenina, citrusy, víno, bavlna, tabák, olivy…